.gif)
V dnešní době se přípravky pro hygienu rukou staly součástí životů nás všech. Podle oficiální terminologie by se přípravky používané na pokožku měly správně nazývat antiseptické, a to protože jsou používány na živé tkáně či kůži a obsahují např. alkoholy, halogeny, detergenty tenzidy aj.
.png)
Název ANTISEPTICKÝ však potkáte na obalech jen zřídka. Nejčastěji je na lahvičkách uveden poměrně rozporuplný název antibakteriální gel. No jo, ale funguje antibakteriální gel i na viry?
Obecně vzato, většina takových přípravků působí na všechny mikroorganismy. Nezáleží přitom ani tak na tom, zda se jedná o bakterii, virus, nebo jednobuněčnou řasu, ale na ochranném mechanismu (či obalu) daného mikrobu. Některé viry a bakterie jsou zkrátka odolnější než jiné. Nedejte se tedy klamat názvem.
Faktickou efektivitu „antibakteriálních“ přípravků pak prokazují testy či zkoušky, případně se dá vyhodnotit podle deklarovaného složení. A to nás zavádí k otázce alkoholu.
I zde platí alkohol s mírou.
Antiseptické gely, jejichž hlavní složkou je voda, mají obecně dobrý účinek proti bakteriím (jsou takzvaně baktericidní), ale proti virům (virucidní aktivita) působí poměrně málo. Oproti tomu antiseptické gely na alkoholové bázi, jejichž hlavní složkou je alkohol – etanol či nebo izopropylalkohol, mají velmi dobrý baktericidní a virucidní účinek.
.jpg)